Někdo by mohl namítnout že v dnešní době kdy s trochu lepším
modelářským vysílačem není důvod dávat do modelu další specializovaný
kus elektroniky. Částečně s tím lze i souhlasit pokud se spokojíme s tím
že řízení probíhá v plné režii pilota. Tím se ale zbavujeme možnosti
nechat právě tu elektroniku trošku za sebe pracovat a nechat ji ať sama
dělá co umí a s řízením nám pomůže. Například piloti vrtulníků se dnes bez gyra
pro řízení ocasní vrtulky prakticky neobejdou.
Nějakou dobu jsem nosil v hlavě jak postavit a řídit model letadla s
kolmým startem. Něco jako Osprey V-22. Asi by zůstalo jen u toho nošení
v hlavě pokud by nepřišel Erik s tím jestli bych mu nepomohl s řídící
jednotkou do letadla které startuje jako vrtulník a lítá jako latadlo.
Velice rychle jsme se domluvili a začali pracovat. On všechno vymyslel,
postavil letadlo a mě zbyla jen elektronika.

Toto je první model na kterém byla ověřena funkčnost řízení včetně přechodů z visení do režimu letadla a zpět. V režimu letadla je řízení klasické (výškovka, křidélka, směrovka a výkon motorů). Pro režim visení je potom všechno ovládáno sklonem a výkonem motorů. O plynulý přechod mezi letovými režimy se stará právě RcMix. Ten v první verzi na nemá žádný systém stabilizace a proto byly k řídícím signálům přimixovány výstupy externích gyroskopů. To by mělo být v dalšíh verzi napraveno a RcMix bude obsahovat senzory pohybu. pro všechny osy.
Při přestavbě svého vrtulníku jsem se chtěl vyzkoušet udělat vyrovnávací rotor poháněný přímo elektromotorem. Tím jsem se elegantně zbavil mnoha převodů, ložisek a kardanu nebo řemenu. Vyvstal ale problém jak řídit motor. Ze země to nepůjde protože nastavení listů vrtulky řídí gyro a není tedy předem známé jak bude motor zatížený. Vyrobil jsem malé elektronické zařízení které na základě výstupního signálu z gyra ovládá výkon tak aby byly zachovány pokud možno konstantní otáčky.